Ne každý autor píše proto, aby se líbil. Jakub Hladík patří mezi ty, kteří píší proto, aby zasáhli.

Jeho tvorba se pohybuje mezi temnou romancí a syrovou realitou. Nečekejte uhlazené příběhy ani pohádky. V jeho knihách je vášeň, bolest i věci, které si lidé často netroufnou říct nahlas.

Typické pro jeho styl je, že nejde po povrchu. Postavy nejsou dokonalé, situace nejsou jednoduché a emoce nejsou filtrovány. Čtenář není jen pozorovatel – je vtáhnutý dovnitř.

Vedle beletrie se věnuje i realitě kolem sebe. Píše o systému, který má fungovat, ale často selhává. Úřady, obce, rozhodnutí, která nedávají smysl – to všechno převádí do textu bez příkras.

Jeho knihy tak nejsou jen příběhy. Jsou to výpovědi. Někdy nepříjemné, ale právě proto silné.

A přesně proto si ho lidé pamatují.